Erdelteriér

Na teriéra relativně klidný, přesto však aktivní, energický a pohyblivý pes. Přátelský, veselý, někdy trochu tvrdohlavý, při vhodném přístupu však přesto dobře cvičitelný a ovladatelný. Někdy má sklon prát se s jinými psy.

Anglický název plemena: Airedale Terrier

Původ: Pochází z anglického hrabství Yorkshire, jméno dostal podle říčky Aire. Jako plemeno se z různých drsnosrstých teriérů nejednotného typu začal formovat po roce 1860, byla přikřížena i další plemena (zřejmě otterhound, bulteriér, gordonsetr).

Původní využití: Původně především lovecký pes užívaný při lovu vyder, ale i ovčácký, honácký a hlídací pes.

Využití dnes: Dnes všestranné pracovní plemeno, běžně skládá zkoušky: z výkonu, včetně záchranářských a lavinových. Dobrý hlídač. Často pouze jako společník.

Průměrná délka života:  11 – 14 let.

Hmotnost: Kolem 25 kg.

Výška v kohoutku: Feny: 56 až 59 cm.  Psi: 58 až 61 cm.

Plemeno: FCI III. – Teriéři. Sekce 1 – Velcí a střední teriéři.

Oficiální zkratka v ČR: AT

Číslo standardu: 7 / 24.06.1987 (Velká Britanie)

Historie: V roce 1882 bylo plemeno poprvé zapsáno do plemenných knih města Birminghamu. Na formování plemene se možná podílel Otterhaund a některá jiná plemena starých anglických loveckých psů. Předci Airedale Terriera se drželi pro hon jezevce, králíka a jiné zvěře a pro boj s malými dravci. Ale nádherné vrozené schopnosti časem zmizely. Teď je to spíše služebních pes, vykonávající i několik vojenských povolání, například záchranáře, spojaře, pátracího psa, minohledače. V době míru se využívají pro vyhledávání na celnicích a také jako sportovní psi. S úspěchem vystupuje na výstavách.

Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších variantách. Erdelteriér se velmi podobá na velšského teriéra, který je však o polovinu menší, takže záměna je vyloučena.

Celkový vzhled: Větší střední pes harmonické tělesné stavby, svalnatý a kompaktní. Hlava s dlouhou plochou mozkovnou, jemně modelovaná. Oči tmavé, malé, s typickým živým teriérským výrazem. Uši ve tvaru písmene V klopené dopředu, poměrně malé. Hřbet krátký, přímý a rovný, hrudník dosahuje až k loktům. Mezi žebry a kyčlemi má být jen malá vzdálenost. Ocas vysoko nasazený, kupírovaný asi na dvě třetiny původní délky.

Srst a barva srsti: Srst je hustá, pevná, drátkovitá. Zbarvení: černé nebo prokvetlé sedlo, které začíná na vrcholu krku a končí na špičce svrchní strany ocasu. Zbytek těla je zbarven tříslově.

Péče: Tohoto teriéra nemusíte česat ani kartáčovat příliš často. Srst se musí přibližně každé 3-4 měsíce upravovat trimováním. Odměnou za tyto procedury Vám bude téměř nulový výskyt chlupů ve Vaší domácnosti.

Povaha: Na teriéra je relativně klidný, přesto však aktivní, temperamentní, chytrý a pohyblivý pes. Přátelský, veselý, někdy trochu tvrdohlavý, přesto při vhodném přístupu dobře cvičitelný a ovladatelný. Vynikající plavec.
Vztah k dětem: Erdel rozhodně patří do rodin s dětmi, jeho láska a tolerance k vlastním dětem je bezmezná. Někteří kynologičtí odborníci jej v tomto ohledu staví na místo č. 1 i před retrívry.

Výchova: Erdelteriér je dostatečně inteligentní, aby rychle pochopil, co se po něm chce. Pokuste se trénink co nejvíce obměňovat, protože musí-li pes poslouchat stále stejné povely, stane se paličatým. Trénink musí erdelteriér považovat za opravdovou výzvu. Tito psi mohou pod vedením správného pána podávat vynikající výkony v různých psích sportech a dokonce i ve výcviku.

Držení: Erdelteriér je vhodný i pro chov v bytě, ale je nutné zajistit mu mnoho pohybu.

Hlídací využití: Je vhodný pro strážní i hlídací službu.

Pohyb a fyzické vlastnosti: Tento pes má průměrnou potřebu pohybu. Třikrát denně kratší procházka doplněná hraním na zahradě poskytne dostatečný pohyb. Tito psi většinou milují hry s míčem, plavání a aportování.

Kynologie: Všestranný sportovní výcvik, záchranářský výcvik, agility, ovladatelnost.

Nejčastější nemoci: Dysplazie kyčelního kloubu, velmi vzácné je oční onemocnění ektropium, entropium.

Zvláštnosti plemene: Erdelteriér je pes jednoho pána a rodiny, pro které je schopen položit život. Často bývá charakterizován jako paličatý, svéhlavý a velmi inteligentní tvor. Zároveň je to ale pes velmi vnímavý a citlivý na zacházení (tvrdé fyzické tresty by měly být tabu), který má skvělou paměť. Proto se vždy dvakrát rozmyslete, jestli erdela za něco tvrdě potrestáte. Ukřivděný erdelteriér si je schopen kolem sebe vytvořit bariéru, přes kterou byste se časem mohli jen těžce dostávat. Paličatost se většinou projevuje odmítnutím vykonat určitý povel až do konce, či jeho naprostým ignorováním, proto je nutné při výchově i výcviku postupovat s erdelem velmi důsledně, ale laskavě, pokud možno formou hry. Erdel rád vymýšlí různé fígle, jak vám zpříjemnit den a pobavit se na váš účet.

Příprava na výstavu: Majitel by měl zkonzultovat své úmysly psíka vystavovat s chovatelem a po rozmyslu vybrat výstavu, na kterou hodlá svého mladého miláčka přihlásit. Tato volba by měla být ovlivněna především časovým možnostem úpravy srsti – obvykle trvá 7 – 10 týdnů, než srst naroste do ideální výstavní kondice. Pozor, i krásného psa může neodborná úprava srsti velmi poškodit a zničit mu veškeré šance na úspěch. A tak, pro účel výstavy rozhodně nechejte svého psa upravit pouze střihačem – erdelářem. Kontakt na takového člověka získáte u svého chovatele, u vedení AT klubu nebo u ostatních erdelářů. První úprava srstná  proběhnout zhruba 2 měsíce před výstavou, druhá 2 týdny před termínem pro do-úpravu a naposledy jeho střihač by měl vypomoct přímo na výstavě, kde psíka naprosto „dočista doladí“ včetně finálního učesání. Na výstavě sleduje rozhodčí v kruhu psa ve třech situacích: ve výstavním postoji, v pohybu a při prohlídce zubů a u psů také varlat. Erdelteriéři se předvádějí na tzv. předváděcích vodítkách. Výstavní postoj psa by měl vystihnout psa v jeho přirozeném postoji – pes je celý napnutý, soustředěný, čemuž odpovídá postavení uší, krku, nohou, ocásku. Přední nohy stojí vedle sebe kolmo k zemi, zadní nohy mírně natažené za tělo. Zadní nohy stojí oproti předním zeširoka zhruba 50 cm od sebe.

Rady a doporučení: Erdel je nejlepším společníkem pro sportovněji laděné či chcete-li činorodé osoby, kterým rozhodně není přítěží každodenní dlouhá procházka, případný výcvik, plavání, cyklistika, lyžování (běžky), atd. Potřebuje hodně pohybu, důslednou výchovu a výcvik. Většinou dobře vycházejí s ostatními zvířaty. Vůči ostatním psům mohou být poněkud dominantní.

Výživa štěněte: Štěněti a mladému rostoucímu psovi je nutné zajistit stravu, která kromě důležitých základních živin obsahuje také vitamíny a minerální látky. Všechny tyto požadavky splní některé z kompletních suchých krmiv garantovaných výrobců, které se dají zakoupit ve specializovaných prodejnách. K těmto krmivům již není nutné přidávat další doplňky.

Výživa dospělého psa: Pokud chcete u psa v aktivním věku udržovat dobrý zdravotní stav, vynikající fyzickou kondici a krásnou srst, musíte vybrat kvalitní krmivo. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání krmiva, které uspokojí potřeby vašeho pohybově aktivního psa zvýšeným příjmem energie.

Výživa starého psa: Pes, který již dosáhl vyššího věku, se méně pohybuje a více spí. V tomto období je dobré postupně přejít na odlehčenou stravu pro psy seniory, která nezatěžuje organismus psa, je lehce stravitelná a dodá veškeré živiny, které pes potřebuje. I takováto krmiva jsou v podobě kompletních suchých krmných směsí k dostání ve specializovaných prodejnách.

  • Kačka

    Text docela sedí, ale fotku jste mohli vybrat lepší.

  • Peterson7

    Souhlasím s Kačkou, text sedí, ale fotky nic moc. Náš pes nebyl výstavní, ale myslím, že hezčí.