Labradorský retrívr

Labradorský retrívr je pes, který je svému pánovi a jeho rodině velice oddaný. Svému pánovi se vždy snaží zavděčit. Bývá věrný a celé rodině je dobrým přítelem. Ke známým lidem bývá přátelský, k cizím nedůvěřivý. Při správné výchově nebývají problémy ani s jinými domácími zvířaty. Problémy nebaví ani při setkáních s jinými psy.

Anglický název plemena: Labrador Retriever

Krajina původu: Velká Británie

Doba vzniku: 19. Století.

Původní využití: Lovecký pes.

Využití dnes: Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník.

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Hmotnost: 25 – 34 kg.

Výška v kohoutku: Feny: 54 – 56 cm. Psi: 56 – 57 cm.

Plemeno: FCI VIII. – Retrívři, slídiči a vodní psi. Sekce 1 – Retrívři. S pracovní zkouškou.

Oficiální zkratka v ČR: LR

Číslo standardu: 122/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)

Historie: Patří do skupiny nejstarších anglických plemen. Plemeno pochází z Newfoundlandu a do Anglie, s níž je nejčastěji spojován, se dostalo spolu s ostatními příslušníky plemen retrívrů až ve 30. letech 20. století díky newfoundlandským rybářům. Již v 17. století používali námořníci na Newfoudlande velké černé psy, které byly známy pod jménem malý vodní pes, byly vycvičeny, aby plavali mezi pobřežím a loděmi a tak přinášely různé předměty. Pomáhali zde i při vytahování rybářských sítí na břeh. Tyto psi byli předky novofunlandských psů a Landseer, ale i některých dalších plemen. Ze psů, kteří se z Kanady z pobřeží Newfoundlandu dostali do Anglie, vyšlechtil třetí vévoda z Malmesbury plemeno pro lovecké účely, které nazval Labrador retrívr. V krvi labradorského retrívra kolují i geny pointer, který dali psovi dobrý čich, vytrvalost, nenáročnost a v neposlední řadě kladný vztah k vodě.  Díky tomu je plemeno dodnes používáno při lovech pernaté zvěře.

Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v dalších variantách.

Celkový vzhled: Labradorský retrívr je pes silné konstituce, středně velký, mohutný, aktivní pes se širokou lebkou, hlubokým hrudníkem a širokou, silnou zádí těla. Hnědé oči v tvaru listu jsou středně velké a mají dobromyslný a inteligentní pohled. Uši nebývají příliš velké ani těžké, jsou neseny vzadu, svěšené a přiléhající k hlavě. Krk je silný, mohutný a dobře nasazený. Hruď má dostatečně širokou a hlubokou. Nohy mocné a mají pevný kosterní podklad. Pro toto plemeno je charakteristický jeho ocas (vydří ocas), který je středně dlouhý, u kořene silný a směrem ke konci se zužující. Neměl by být přetočený na hřbet.

Srst a barva srsti: Srst labradorského retrívra je krátká, rovná, bývá hustá a nesmí být zkadeřená, při dotyku bývá tvrdá. Je odolná proti vodě a nepřízni počasí. Barva bývá černá, žlutá nebo čokoládově hnědá. Žlutá se vyskytuje v odstínech od světle smetanové po liščí hnědou. Čokoládová barva je u nás ještě stále poměrně vzácná. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na hrudi.

Péče: Labrador není náročný pes. Krátkou srst je třeba alespoň jednou týdně kartáčovat, v období línání ji kartáčujte častěji. Pro česání je vhodné použít hřeben s přírodními štětinami. Uši udržujte čisté, drápky krátké. Také se starejte o jeho chrup.

Povaha: Mezi nejvýše ceněné vlastnosti tohoto plemene patří ovladatelnost, vynikající čich, učenlivost a pracovitost. Plemeno je snadno cvičitelné i pro začátečníka, perfektně vychází s dětmi a je to beze sporu jedno z nejvhodnějších plemen do rodiny.

Vztah k dětem: Dobře vychovaný pes, nemá s dětmi žádné problémy, má k nim přátelský vztah. A je při nich mimořádně spolehlivý. Děti však musí tolerovat potřeby psa a nerušit jej při krmení, odpočinku.

Výchova: Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků, pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x – 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.

Držení: Může bydlet jak v kotci, tak v bytě. Vyžaduje ale stálý kontakt s člověkem. Kotec by měl mít dobře izolovanou boudu, s dostatečně velkým výběhem. V kotci ho nenechávejte dlouho samotného, berte jej často k sobě domů a na procházky.

Pracovní využití: V dnešní době se plemeno využívá jak pracovně na dohledání, aport tak kupříkladu i jako pes slepecký. Díky svému dokonalému čichu je využíván i při záchranných akcích jako pes lavinový, protidrogový a v neposlední řadě jako pes terapeut. Není však vhodný tam, kde se vyžaduje ostrost.

Hlídací využití: Není příliš vhodný na hlídání obydlí, a to hlavně pro jeho důvěřivost a krotkost.

Pohyb a fyzické vlastnosti: Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.

Kynologie: Agility, aportování.

Nejčastější nemoci: Poruchy zraku, artritida kloubů, dysplazie kloubů, epilepsie, alergie.

Zvláštnosti plemene: Mnoho těchto psů trpí nadváhou. V začátcích čistokrevného chovu, byli psi se světlým zbarveným z chovu vylučování nebo byli utraceni již při narození. O to pozoruhodnější je, že i přes tuto selekci se barva zachovala až do dnešní doby, kdy je povolena jak černá, žlutá tak i vzácnější hnědá barva.

Příprava na výstavu: Pokud chcete, svého psa vystavovat, spojte se s některým klubem chovatelů labradorského retrívra a staňte se jeho členem. Než půjdete poprvé na výstavu se svým psem, zkuste navštívit jinou výstavu jako pozorovatel. Pes si tak navykne rušnému prostředí a přítomnosti na mnoho dalších psů. Psa musíte naučit stát ve výstavním postoji, kde se ukážou všechny jeho přednosti. Nejdůležitější je krásný vzhled psa, udržovaná srst, a také chování psa. Rozhodčí pozoruje stavbu těla, dělá prohlídku zubů a skusu, samcem také varlata.

Rady a doporučení: Je nezbytně nutné, aby měl labrador většinu dne společnost, samota ho stresuje.

Výživa štěněte: Štěně pro svůj vývoj potřebuje krmivo, které zaručí správný vývoj kostry a svalů. Musí rovněž obsahovat všechny potřebné živiny, minerální látky a vitamíny. Pro štěňata jsou velmi vhodné kvalitní suché krmné směsi, které jsou určeny pro rostoucí a mladé psy.

Výživa dospělého psa: Je nutné vybrat krmivo co nejvhodnějšího složení, protože složení potravy má vliv na zdraví, temperament a kvalitu srsti.

Výživa starého psa: Starší psi, kteří se již méně pohybují a častěji spí, potřebují krmivo pro seniory, na toto krmivo je nutné procházet pozvolna. Je dobré podávat psovi potravu častěji a v malých dávkách.

18 komentářů k “Labradorský retrívr”

  1. Tereza Luštincová napsal:

    Já mám taky labradora jménem Baruška . Je nádherná má barvu černou.Jsou to krásný, poslušný a lesklý psi.Jenom by chtěla říct že kdo chce pejska vemte si labradora. A maj rádi lidi, děti, zábavu, trénik a hlavně krásnoum dlouhou procházku.

  2. Radek napsal:

    Dobrý den mám 2 měsíční štěně labradorského retrivra a pořád kouše i přes všelijaké hračky které jsem mu zakoupil jak psa odnaučit kousání.Předem děkuji za radu.Pavlišta

  3. Lenka napsal:

    Dobrý den, naše štěňátko labradorského retrívra nás také pořád kousalo při hrách.. chce to trpělivost.. pokud vás začne kousat dejte mu do tlamy hračku ať kouše ji..dneska je naší fence 6 měsíců a už je to lepší a tolik nekouše

  4. Alice napsal:

    Ahojky mám doma šest a půl týdnů staré štěnátko Labrador křížený s Dlmatinem je to mazlíček ,ale taky nestále kouše vše co vidí:)))snad ho to odnaučim

  5. […] milá a poslušná je naše Terezka, fenka labradorského retrievera. Dáma v letech, která se umí chovat v každé situaci a páníčci nám ji rádi a často […]

  6. Adéla napsal:

    Chtěla bych si koupit labradorskýho retrívra ale doma už mám jednoho psa nevím jak spolu budou vycházet…

  7. honza napsal:

    Máme doma černou fenečku asi tak rok neustále kouše uhlí je to normální?

  8. Zuza napsal:

    Dobrý den,
    máme doma cca 2,5 měsíční fenku čokoládového labrdora, ale má bílou náprsenku a trochu bílých chlupů na bradě, je to normální? 🙂

    • Vl Kubickova napsal:

      Podle mně to je 100% křížené…pes s PP nemá žádné pálení

    • Sonca napsal:

      Abych rekla pravdu, mám labradora od jedne paní. Má doma bezovou labraadortku a hnedeho chlapika. Dostala jsem od nich stenatko.. stenatko je zihane a pan veterinár rekl ze je razitní, dalsi stenatko je cerne s bilím prouzkem. Takze je to normalní 🙂

    • Aneta napsal:

      zabývám se výzkumem labradorů zkoumám vše a vím že čistokrevný labrador není žíhaný… takže vaše fena musí být křížená ale je to skoro stejné jakoby byla čistokrevná akorát má jiné zbarvení labrador je podle mě nejlepší plemeno na světě:) nechci nikoho urazit

    • NUN napsal:

      Ano, je to normální. Světlé zbarvení je přípustné, ale jen na hrudi. 😉

  9. Krejbichovaveronika napsal:

    Také jsme si pořídili labradorku Daisynku,jsou jí 2 měsíce.Kouše nás i vše kolem.Nejvíc naší 4letou dceerku,která si s ní hodně hraje a běhá a to se pejskovi zřejmně líbí a tak si v zápalu hry i kousneJe velice učenlivá,během pár dnů se naučila povel sedni,místo a nosí aport(plyšový míček:-))Je to veliký jedlík!

  10. Rarerarset napsal:

    Tolik ras tady chyby.. !!!

  11. Jitkalundova napsal:

    Dobrý den ,chtěla bych se zeptat co pes a kozí mléko.Maminka našemu Lesanovi dopřává kozí mléko a mě se to moc nelíbí.Prosím o odpověd děkuji

  12. Cikan napsal:

    Mám labradorku blonďatou. 8,5 roku, bydlí v bytě. Naštěstí bydlíme u lesa a tak cca 5 x denně venčíme. Když byla mladá, tak okusovala dřevěná madla u nábytku a překusovala kabely. Nešlo jí to odnaučit. Jednou se jí to ale vymstilo. Když jsme nebyli doma, překousala přívodní šňůru ke stolní lampičce. Vyhodila jističe v celém bytě a určitě musela dostat pořádnou el. ránu, protože od té doby si žádného kabelu ani nevšimne a to už je asi 7 let.

Zanechat komentář