Sealyham teriér

Nepoddajný, nebojácný a šikovný. Pozorný a smělý, ale přátelský.

Anglický název plemena: Saelyham Terrier.

Krajina původu: Velká Británie.

Doba vzniku: 19. Století.

Původní využití: Lovecký pes.

Využití dnes: Společenský pes, vysloveně vhodné do stísněných podmínek městských bytů.

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Hmotnost: Feny: 8,2 kg. Psi: 9 kg.

Výška v kohoutku: 25,5 – 31 cm.

Plemeno: FCI III. – Teriéři. Sekce 2 – Malí teriéři. Bez pracovní zkoušky.

Oficiální zkratka v ČR: SET

Číslo standardu: 74 / 24.06.1987 (Velká Británie)

Historie: Šlechtěním sealyhamů se kp. Edwards zabýval v letech 1850 - 1891. Jak toto plemeno kp. Edwards přesně vyšlechtil se neví, protože nezanechal o tom žádné správy. Víme jen to, co sdělil svým přátelům a známým. Podle toho zřejmě křížil hrubosrsté basety, dandie dinmont teriéry, foxteriéry a cheshire teriéry. Kapitán Edwards byl náruživý lovec, proto také svoje plemeno šlechtil pro loveckou činnost. Chtěl co nejostřejšího, při zákroku nanejvýš bezohledného a krajně útočného norníka. Využít ho chtěl především na jezevce a na závěr štvanice s honiči. Vzhled psů ho nezajímal, jen výkon. Dá se říci, že byl dost krutý, když usmrcoval štěňata, která se mu nelíbila na první pohled, nebo mladé psy, kteří napoprvé nesplnili jeho požadavky. Život si zachránil jen pes, který před ním necouvl, a který v noře zvěř zběsile dávil. Psy, kteří před ním jen couvli, nechal zabít, nebo je usmrtil sám. Někteří lidé si ty psy, které měly usmrtit, vzali domů na hubení krys. Když skoro všechny vyvraždil, vykupoval si je od svých poddaných zpět. Anglický klub Kennel Club sealyhama teriéra oficiálně uznal roku 1911. Zásluhu na tom měli dva psi, kteří zvítězili na londýnské výstavě o rok dřív.

Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších variantách.

Celkový vzhled: Hlava je lehce klenutá a široká mezi ušima, čelisti jsou rovné, dlouhé a silné, nos černý. Oči jsou tmavě zbarvené, dobře posazené, střední velikosti, přednost se dává tmavě pigmentovaným okrajům víček. Uši by měli být středně velké, na vrcholcích lehce zaoblené, zavěšené přilehající k lícím. Krk je přiměřeně dlouhý, silný, svalnatý. Tělo bývá středně dlouhé, pružné s rovným hřbetem, žebra klenutá, hrudník široký a hluboký, zasahující hluboko mezi hrudní končetiny. Hrudní končetiny jsou krátké, silné a rovné, pánevní končetiny jsou mohutné, stehna jsou široká a svalnatá, kolena dobře zauhlená. Ocas má nasazený v rovině hřbetu, nesený vzhůru.

Srst a barva srsti: Dlouhá, drátovitá, odolná vůči povětrnostním podmínkám, s hustou podsadou. Barva je čistě bílá nebo bílá se žlutými, hnědými, modrými nebo jezevčíkova znaky na uších a na hlavě. Výrazné černé a silné tečkování je nežádoucí.

Péče: Srst potřebuje pravidelně pročesávat (alespoň dvakrát týdně), nejlépe kovovým kartáčem a přibližně čtyřikrát za rok navštívit trimovací salón. Jinak je to celkem nenáročný pes.

Povaha: Sealyham teriér je od některých pokládán za ostrého a agresivního psa, ale to vůbec není pravda! Ani sebepřísnějším výběrem se kp. Edwardsovi nepodařilo vyšlechtit zuřivého, útočného až zlého psa. To jakou bude mít povahu záleží na každém jedinci z vrhu a samozřejmě rodičích. Některý může být ostrý a druhý zase mazlíček. Sealyham je samostatně pracující dávič. Je ostrý, statečný, nebojácný, vyrovnaný pes; pozorný odvážný, ale přitom přátelský. Cizích lidí si nevšímá.

Vztah k dětem: Pro děti je dobrým a oddaným společníkem.

Výchova: Sealyhamský teriér je vcelku inteligentní a učenlivý pes, občas se však může pokusit zviklat vaši autoritu. Napomenutí může pak být na místě. Buďte vždy důslední.

Držení: Toto plemeno je vhodné pro chov doma tak i v kotci na zahradě.

Pracovní využití: Dnes už se sealyham pracovně nevyužívá, ale stal se jako mnoho jiných malých teriérů plemenem společenským.

Hlídací využití: Hodí se pro strážní a hlídací službu.

Pohyb a fyzické vlastnosti: Toto plemeno má průměrnou potřebu pohybu a většinou se přizpůsobí podmínkám. Tito psi často milují norování, s čímž musíte počítat, máte-li krásně upravenou zahrádku.

Nejčastější nemoci: Hluchota, problémy s očima, kožní alergie.

Zvláštnosti plemene: Sealyham teriér je v dnešní době velmi vzácným plemenem a u nás v České republice je jen pár jedinců. Ovšem naopak jsou velmi oblíbení a hodně chovaní v Skandinávii. Možná záměna se skotským nebo s českým teriérem, od nichž se výrazně liší bílou barvou. Rovněž bílý westhighlandský teriér má zase vztyčené uši a zcela jinak – dokulata ostříhanou obličejovou partii.

Příprava na výstavu: : Pokud chcete svého psa vystavovat, spojte se s některým klubem chovatelů selayham teriérů a staňte se jeho členem. Než půjdete poprvé na výstavu se svým psem, zkuste navštívit jinou výstavu jako pozorovatel. Psa musíte naučit stát ve výstavním postoji, v něm se ukazují všechny jeho přednosti. Rozhodčí pozoruje stavbu těla psa, dívá zuby a skus, u samců varlata. Abyste získali se svým psem ocenění, musíte splnit několik předpokladů. Nejdůležitější je krásný vzhled psa, udržovaná srst, ale také chování psa.

Rady a doporučení: Vyžaduje důslednou, ale citlivou výchovu, bez použití jakéhokoliv násilí. Není-li však ve věku štěněte správně vychován, může se stát umíněným a svévolným.

Výživa štěněte: Základem zdravého vývoje je zdravá výživa a rozumné stravovací návyky. Štěně potřebuje ke svému růstu množství živin. V specializovaných obchodech lze zakoupit kvalitní kompletní krmivo pro štěňata, které zajistí vašemu psovi dostatečný přísun všech potřebných živin, plus vitamíny a minerální látky.

Výživa dospělého psa: Strava má vliv na kondici psa, na jeho zdravotní stav a kvalitu srsti. Pracovně a pohybově vytížený pes vyžaduje stravu energeticky vydatnější než pes, který nemá pohybu příliš a energeticky vydatná strava by mohla přispět k jeho nadváze.

Výživa starého psa: Starší pes se méně pohybuje a častěji a více spí, proto krmivo pro aktivní dospělé psy není vhodné podávat, z důvodu přibývání na váze. Na stravu pro seniory je potřeba přecházet pozvolna a psovi můžeme podávat potravu častěji a v malých dávkách, která mu lépe tráví.

  • Miloslav Kuchař

    Máme již druhého sealyhama a proto nemohu souhlasit s tím, že je to pes vyžadující pravidelnou fyzickou zátěž, že se zastřihuje pouhe dvakrát ročně a auž vůbec, že se hodí pro strážní službu. Jsou to chytří a milí pejsci – samozřejmě paličatí a svéhlaví jako asi všichni teriéři, ale absolutně nenároční na pohyb a prostor. Lov mají v genech, proto mají vynikající čich a rádi občas hrabou. Procházky milují, ale jsou to dobří parťáci a nenároční „polštářáci“, jsou oddaní a přítulní k domácím, ale dokáží být i ostřejší, spíše záleží na konkrétní povaze toho kterého pejska. Upravovat srst se musí cca každé dva až tři mesíce, pokud nechceme mít místo teriéra ovečku. Osobně bych našeho milého sealyhamka za jiného psa nevyměnil.