Psí smysly a rozpoznání nálady

Vědecky bylo dokázáno, že psi nemyslí jako lidé a nikdy nemají špatné svědomí. Stres chápou jinak než lidé, stejná plemena nemají stejnou povahu, ale v každém plemeni jsou psi různých povah.

Psi jsou přizpůsobeni k životu ve volné přírodě, z toho vyplývají zvláštnosti v jejich stavbě těl. Např. – psí kůže je volná, můžeme ji odtáhnout od těla, protože není přirostlá trnovými výběžky k páteři.

Psí zuby nejsou přizpůsobeny k žvýkaní potravy, proto pes do potravy několikrát kousne a polyká, má totiž velký jícen. Dále psi používají zuby jako lidé ruce, unesou v ní mnoho různých předmětů. Tuto vlastnost psi zdědili od dravců.

Nejlépe vyvinutý psí smysl je čich, kterým se orientuje lépe, než člověk zrakem. Psi mají velice vyvinutou pachovou paměť a určité pachy u nich vyvolají různé reakce i po delší době. Psi podle pachu poznají i člověka, kterého léta neviděli.

Zrak pro psa není až tak důležitý, je to spíše druhořadý smysl. V jeho oku převládají čípky nad tyčinkami, které slouží pro noční vidění, při kterém vidí až 3x lépe než člověk.

Sluch je u psa velmi vyvinut. Podle různých pokusů a zkoušek je u psa 6-8x větší sluch než u člověka. Vynikající je u psa určování směru podle zdroje zvuku.

Psi mají také velmi dobře vyvinutý hmat. Hmatovými orgány psa jsou chlupy kolem očí a na pyscích. Slouží zejména v noci, kvůli špatně vyvinutému zraku, aby se nezranil, mohl se bránit a je také měřítkem, jakým otvorem pes proleze.

Psi mají i velmi široký hlasový fond. Štěkají, vrčí, kňučí a piští v různých tónech. Divoké psovité šelmy se přivolávají vytím, aby spojili svoje smyčky. Totéž se projevuje i u zdomácněných psů, zkušený psovod pozná, z jakého důvodu jeho pes štěká.

Psí náladu můžeme poznat z jeho ocasu. Nehybný a toporně nesený vzhůru znamená přípravu k boji, což je spojené   i s topornou chůzí a naježenou srstí na hřbetě. Vrtění ocasem signalizuje, že není nepřítelem a přerušované vrtění prozrazuje psí nejistotu. Převalení na záda znamená, že se pes vzdává.