Sníh a pes – radost nebo starost?

Ochutnání sněhu asi k prvnímu seznámení štěněte se sněhem patří. Ale dbejte pokud možno na to, aby pes sníh nejedl. Jednak hrozí riziko nastydnutí psa a druhá nepříjemnost spojená s pojídáním sněhu je hrozící žaludeční nevolnost. (Můj pes po pozření sněhu zvrací.) Požírání sněhu může také znamenat prostou žízeň, takže mu nezapomeňte naplnit misku s vodou.

Spodní část tlapek je potřeba mazat hodně mastným krémem nebo vazelínou, aby nevznikaly bolestivé praskliny. V období mrazu dávejte pozor na chůzi po chodníku – jakmile je na něm led či námraza, pryč odtamtud! Psovi budou přimrzat tlapky k povrchu chodníku a mohl by si přivodit bolestivé rány. Snažte se jej v tomto období vodit po trávě nebo hlíně. Také buďte rozhodně bedliví, pokud žijete ve městě a jsou solené ulice. Psu by sůl mohla ošklivě rozežrat tlapky a vznikla by opět bolestivá poranění. Jmenované komplikace při venčení psa lze řešit i psími botičkami, ale z vlastní zkušenosti vím, že ne každý pes je snese a proto jsem v prvním řádku tohoto odstavce zdůrazňovala pořádné mazání tlapek.

Má-li pes v tomto období při návratu domů špinavé tlapky z procházky a potřebujete je psu omýt, používejte jen vlažnou vodu. Vždy nejprve svou vlastní rukou vyzkoušejte teplotu vody.

Někteří psi nepůjdou dobrovolně do hlubokého sněhu, kde nestačí zhruba po kolena. A to ani na toaletu a ještě budou významně zvedat přední tlapku a stát téměř jen na dvou nohách, hlavně aby se toho studeného sněhu nedotkli více než je nezbytně nutné. Máte-li zahradu, je vhodné udělat takovému pejskovi místo, kam se může chodit venčit a samozřejmě toto místo pravidelně uklízet od výkalů, aby se neznečistil. Nejjednodušší je na toto místo nahrnout sníh z místa nového. My letos našemu malému psovi dopřáli i sněhové koridory, aby mohl chodit po zahradě. V tom půlmetrovém sněhu se zkrátka odmítal jakkoliv pohybovat.

Psu hladkosrstého plemene je vhodné dát při mrazech nějaký obleček nebo dečku, nejlépe potaženou svrchu šusťákem, aby pes nepromokl a neprochladl. První seznámení psa s oblečkem pro mne bylo hodně úsměvné. Jakmile jsem do něj psa oblékla, najednou neuměl krčit nohy, takže jsem po dalších marných pokusech musela od tohoto luxusu upustit. Dlouhosrstí psi jsou zimě odolní a přinesou vám domů „pouze“ kuličky sněhu na svojí srsti. Je dobré psa po příchodu domů postavit do vany a nechat jej doslova roztát. Jinak budeme mít vodu ze sněhu všude po bytě.

Pes rychle pozná, že ve sněhu jdou dělat lumpárny a jen co se otrká, nebude se mu ani chtít domů. Takové koulování vás bude rozhodně bavit oba dva.

Při běhu na lyžích bude pes buď pobíhat jako vždy kolem nebo vás bude poslušně následovat ve stopě lyží – pro něj je to lepší a neboří se, proto mu nespílejte.

Vlastníte-li psa světlé srsti, jejíž barva na dálku splývá se sněhem a vy tak spolehlivě ztrácíte přehled, kde se pes pohybuje, pořiďte mu obojek výrazné barvy. Jelikož se rychle stmívá a procházka je nutná i večer, zkuste obojek nějaké svítivé či neonové barvy – určitě budete spokojeni.

Autorka: Lenka Kreuzová
Zdroj: hafici.cz

1 komentář k “Sníh a pes – radost nebo starost?”

  1. petra napsal:

    ahoj mam toto pořekadlo od mé babičky o pseh: psi jsou milující jako člověk

Zanechat komentář